31.3. – 13.4.2025 Za uměním na Bali

TErmíny 2026 již vypsány! 

Cesta za uměním na Bali – zážitek, který se zapsal pod kůži

Mám své sny. A jeden z těch opravdu velkých jsem si právě zhmotnila – odjet na Bali. Já, která jsem nikdy předtím takhle daleko necestovala, jsem se pustila do organizace čtrnáctidenního pobytu, který se proměnil ve skutečně božský, transformační zážitek. Bylo to naplánované do posledního detailu – od prvního krůčku po ten poslední. A musím říct, že jsem na sebe neskonale pyšná. Tři měsíce intenzivního plánování od rána do večera, vkládala jsem do toho celou sebe – své srdce, intuici, zkušenosti i kreativitu.

Byla jsem nesmírně dojatá, když mi téměř všechny ženy, které se zúčastnily, řekly, že to byla nejhezčí dovolená jejich života. A jsem vděčná za důvěru, kterou do mě vložily,  že se se mnou vydaly na tuhle cestu.

Když jsem se rozhodla zorganizovat výtvarný pobyt na Bali pro zákazníky Ateliéru Mozaika, věděla jsem, že to nebude obyčejná cesta. Chtěla jsem vytvořit něco víc – cestu za uměním, přírodou a hlubokým vnitřním prožitkem. A právě to jsme na Bali skutečně našli.

Sešli jsme se na letišti – dvacet dva žen a jeden odvážný muž. A právě tímto bych chtěla vzkázat všem ostatním mužům, že se opravdu není čeho bát. Náš jediný mužský účastník by si příště přál parťáka, a navíc se aktivně zapojil do všech workshopů. Tato výprava byla otevřená každému. A především: žádná žena se nemusí bát jet sama. Od prvního momentu se vytvořila neuvěřitelná parta, ve které se nikdo necítil sám. Vzájemná blízkost, týmový duch a podpora byly základním kamenem celé naší cesty.

Po dlouhé cestě jsme konečně přistáli na ostrově bohů. Už při vstupu do letadla nás překvapil nečekaný komfort, ale opravdový zážitek začal až po příletu. Na letišti nás vítal náš domluvený řidič Febry se svým týmem. Převzali si nás s takovou péčí, že jsme okamžitě věděli – jsme v dobrých rukách. Od té chvíle o nás bylo postaráno s takovou pozorností, že jsme si mohli plně dovolit ponořit se do přítomnosti.

První dny jsme strávili v Canggu – živém a energickém místě plném barev, rytmů a života. Byl to ideální prostor pro první nasátí balijské energie. Tady jsme se ponořili do malování, tvořili jsme, koupali se v oceánu a objevovali místní chutě. Každý den jsme pili vodu z čerstvého kokosu a jedli jídla, která byla sama o sobě paletou chutí i barev – živá, lahodná a naplňující. Kreativní naladění šlo ruku v ruce s tím, co jsme měli na talíři.

Každé naše ubytování mělo svůj privátní bazének. Kdykoli nám bylo horko, mohli jsme skočit do vody, schovaní v zeleni, za zvuku cvrčků a tropických ptáků. Bylo to jako koupání v ráji.

Z Canggu jsme se přesunuli do Ubudu – do srdce balijské kultury. A tady jsme se skutečně cítili jako královny… a král. Ubytování nás okouzlilo, ale tím největším zážitkem byly workshopy. Vytvořili jsme si vlastní prsten ze stříbra v krásné, profesionálně vybavené dílně. Malovali jsme batikový šátek, ponořili se do tradiční balijské malby, tančili v balijských krojích – doslova jsme se na chvíli stali součástí jejich kultury. A jejich kultura nás přijala s otevřeným srdcem.

Poté jsme zamířili do východní části ostrova – do hor Sidemen. Tady nás přivítalo jiné počasí, ranní mlhy, vůně rýžových polí, ze kterých se zvedala pára a odrážela sluneční paprsky jako z pohádky. Bydleli jsme v autentických pokojích zasazených do krajiny – s výhledem na hory, palmy, lesy a přímo na chrám. V bazénu dohlížel na naše vodní radovánky kamenný Buddha a my k němu vždy doplavali s úsměvem. Malovali jsme pod střechou, zatímco tropický déšť bubnoval do listů, ale než jsme dopili kávu, bylo zase jasno.

Ze Sidemenu jsme vyráželi na výlety – k vodopádům, kde jsme se koupali v léčivé vodě. Některé z žen říkaly, že je na Bali přestaly bolet klouby, že se jim vyčistila pleť nebo ustoupily migrény. Možná zázrak, možná síla přírody a odpočinku – ale skutečně to zaznívalo. Procházeli jsme džunglí, navštívili místní vesnice, kde nás Febry – který tu má své kořeny – provázel jako soused mezi sousedy. Dali nám ochutnat kokosovou pálenku, a když na nás někdo zamával, ocitli jsme se o pár minut později na jiném dvorku, kde jsme ochutnávali durian – ovoce, které strašně smrdí, ale chutná božsky.

Navštívili jsme kávovou plantáž s botanickou zahradou, ochutnali různé druhy káv, byli jsme v tradiční balijské vesnici, která si uchovává původní způsob života. Bylo to jako navštívit živý skanzen. Objevili jsme nádherný vodní palác Taman Ujung a Kertagosa, každý kout nesl jinou energii.

Bali jsme procestovali během čtrnácti dní, ale všichni jsme se shodli na tom, že to působilo jako mnohem delší čas. Každý den jsme měli několik nádherných zážitků. Díky klimatizovaným minibusům, perfektní organizaci a vědomému tempu jsme si udrželi energii a mohli naplno prožívat každou chvíli. Domů jsme se vraceli nesmírně obohaceni – vnitřně, lidsky, i kreativně.

A na závěr celé cesty přišlo něco, co nešlo naplánovat – růžový úplněk, západ slunce na pláži, nečekané překvapení, které nám připravili naši průvodci. Stáli jsme na pláži, objímali se – my i naši řidiči – a bylo jasné, že na tenhle okamžik budeme všichni dlouho vzpomínat.

Při příštích cestách – na podzim a na jaře – začneme pobytem v hotýlku na nádherné pláži, kterou jsme letos objevili na jihu ostrova. A není divu, že ji miloval i Sting. Nekonečný zlatavý písek, mnoha kilometrové procházky, moře, které hladí nohy, zvuky balijských hudebníků, zpěváci, tanečnice, kavárničky, vůně a barvy – celá ta atmosféra člověka promění. Je to místo, kde se rodí nápady, kde kreativita proudí úplně přirozeně. A právě tady chceme trávit několik dní při příštím malířském kurzu. Uprostřed přírody, v rytmu oceánu, se štětcem v ruce a srdcem dokořán.

Nechala jsem se na Bali inspirovat nespočtem věcí – třeba tradiční výrobou loutek, která mě uchvátila svou symbolikou i precizností. Také psané texty a citáty vyřezávané do dřeva byly dechberoucí – umělecká díla, která slouží jako dekorace i hluboký výpovědní prostředek. Cítím, že tyto prvky chci do dalších cest zapojit. Také balijskou malbu chci v příštím kurzu uchopit propracovaněji, obohacenou o poznatky, které jsem na místě získala. Tohle byla naše první zkušenost – nádherná, silná, barevná. A protože já miluji život prožívat až do morku kostí, do každé buňky, jako skutečné bytí, vidím v tom obrovské možnosti, kam to celé ještě posunout.

Chci, aby workshopy byly hlubší, rozšířenější, aby nám dávaly prostor se do nich ponořit. Ten šperk, který jsme tvořili, byl natolik krásný, že ho určitě zopakujeme. Stejně tak batika – ale tentokrát s ještě větší volností, časem, prožitkem. Zároveň bych chtěla nabídnout i nové dílny – jiné výtvarné směry, nové impulzy, inspirace z balijské tradice. Například výroba tradičních stínových loutek nebo vyřezávané umění do různých druhů dřeva – to byly naprosto dechberoucí umělecké kousky, které mě naprosto uchvátily. Stejně tak výroba vonných tyčinek, kdy jsem si sama mohla vytvořit jednu jedinou tyčinku z čisté přírody. Voněla jsem po ní celý den a ruce mi voněly ještě dlouho potom. Tyto zážitky chci přenést i do příští cesty.

Na závěr nemohu nezmínit to nejhlubší z celé cesty – samotné obyvatele Bali. Neznám milejší a laskavější lidi, než jsou Balíčané. Jejich úsměv od rána do večera není falešný, není naučený – je opravdový. Jejich ochota, spiritualita, jemnost a radost ze života je nakažlivá. Chtějí rozdávat radost – ne protože musí, ale protože to je jejich způsob bytí. A to je možná to nejcennější, co si z Bali odnáším – tuhle energii. Tu si chci uchovat ve svém srdci i v každé buňce těla co nejdéle. Navždy, pokud to půjde.

Trochu odpočívám a zároveň už plánuji další termíny 🙃 příští rok na jaře touhle dobou a něco mi šeptá, že ještě i letos na podzim ❤️ pokud tě tahle krásná cesta láká, předběžně a nezávazně se přihlaš. Upřednostním tě, až budu otvírat možnost přihlásit se. Tento ročník se Bali zaplnilo během tří týdnů.